Historie

Za začátky sportu v Uherském Brodě stojí především chuť obyvatel tohoto města sportovat a sdružovat se do spolků za tímto účelem. V roce 1891 vznikla Tělovýchovná jednota Sokol Uherský Brod, pod jejíž záštitou postupně vystupovaly sporty: tenis, košíková, házená, odbíjená, lehká atletika, lední hokej a plavání. Bruslařský klub "Ung. Broder Eisklub" vznikl už 8. ledna 1893, schválený výnosem c. k. Moravského místodržitelství v Brně dne 14.1.1893 pod číslem 893. Zásahem českých sportovců byl záhy přejmenován na Bruslařský klub s kluzištěm Na škarpě. Ostatní sporty, tedy kopaná a stolní tenis, byly provozovány v organizaci zvané Český sportovní klub, který vznikl v roce 1893. Hlavní úlohu v prvopočátcích sportu v Uherském Brodě sehrála především kopaná, která svojí popularitou získávala hráče a fanoušky.

Za dob komunismu (1946-1989)

Trendu kolektivizace a spojování do centrálních celků za doby komunismu podlehly i sportovní celky. Proto byly i organizace Tělovýchovná jednota Sokol Uherský Brod a Český sportovní klub (ČSK) sloučeny do spolku pod názvem Tělovýchovná jednota Sokol Zbrojovka Uherský Brod. V roce 1954 byl název změněn na Tělovýchovná jednota ZPS Uherský Brod. Konečná fáze slučování nastala v roce 1956, ve kterém došlo ke spojení s Tělovýchovnou jednotou Slovstroj Uherský Brod, a tím vznikla až dodnes existující Tělovýchovná jednota Spartak Uherský Brod. Tato organizace byla prakticky všepohlcující v oblasti sportu. Objevily se snahy obnovit i původní Sokol, Orel nebo Junák, ovšem marně. TJ Spartak Uherský Brod je samozřejmě podřízen až dodnes vyššímu orgánu nazvanému Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV), který vznikl taktéž v roce 1956.

V průběhu let se podařilo vytvořit zařízení a prostory k provozování různých sportovních odvětví. Pro účely hokeje a jiných sportů vyžadujících ledovou plochu byl zbudován zimní stadion. Požadavky volejbalu, basketbalu a dalších sportů využívajících krytý prostor, nejlépe s palubovkou, naplnila akce "Z" stavbou sportovní haly. Lyžařský klub osídlil Bílé Karpaty v okolí Mikulčina vrchu. V této lokalitě vyrostla lyžařská chata Lopata se stejnojmenným lyžařským vlekem. Druhý lyžařský vlek byl zbudován na poněkud náročnějším svahu Myšáčky. Plavci byli nuceni upravit městské koupaliště ke splnění kritérií pro konání závodů, i přesto však podle dochovaných pramenů byli mnohokráte donuceni plavat v pivovarském rybníku kvůli nedostatku vody. Dalšími inovacemi a rekonstrukcemi prošly i stadiony na Lapači a Sokolovna.

Porevoluční doba (1989 až současnost)

Po revoluci se trend sjednocování do větších centralizovaných celků změnil v pravý opak. Tomuto se nevyhnul ani TJ Spartak. Oddíly s velkou členskou základnou (jako např. fotbal, tenis nebo hokej) se osamostatnily. Po tomto procesu zůstaly ve spartaku následující oddíly: ASPV, basketbal, kulturistika, plavání, šachy, turistika a volejbal. Transformace TJ Spartak za sebou bohužel zanechala také značné dluhy. Proběhla změna vedení tohoto sdružení, která slibovala řešení kritické situace. Po několika letech jednání, hledání sponzorů a dobrovolné brigádnické činnosti členů oddílů, a to především basketbalového a volejbalového, se podařilo nejen vyrovnat dluhy, ale i ve velké míře zrekonstruovat sportovní halu a ubytovnu TJ Spartak. V současnosti TJ Spartak pod sebou sdružuje výše jmenované oddíly a je otevřena příjmání oddílů nových. Disponuje prostory sportovní haly a ubytovny a nabízí je k využití i ostatním sportovním klubům za účelem letních, případně zimních příprav, nebo jiným dle domluvy.